Dívejte se na svět dětskýma očima!

Děti jsou nejupřímnější stvoření na světě, možná se v tomhle zmateném světe dá věřit jen jim. Ono, občas jsem na vážkách i s tím, zda mohu věřit sám sobě. Říkají, co si myslí, nemají předsudky prakticky vůči ničemu a stále jsou tak nějak jednou nohou v tom abstraktním světě, do kterého se v dospělosti bojíme ponořit. Přestáváme snít, zapomínáme na ty úžasné věci, které bychom mohli prožít, kdybychom jen popustili uzdu a nebyli tak přízemní. No, řekněte si - kdy naposledy jste udělali něco čistě spontánního?

Dělejte občas věci jen tak, bez rozmyslu, zahoďte předsudky. Často jsou to ty nejlepší věci, které můžete udělat. Ba co víc, třeba vám to zvedne náladu, objevíte nové vášně, zažijete spoustu věcí, které byste jinak nezažili.

Osobně mi vadí, když jsou lidé přespříliš upjatí. Všechno nejde brát vážně. Často se zapomínáme bavit, a to je věc, která může seslat vaší náladu hluboko ke dnu, budete otrávení, frustrovaní a nebude se vám chtít do ničeho píchnout. Na druhou stranu dnešní společnost nám často dává obrázek zábavy pouze skrze návštěvu hudebních klubů a kolektivního opíjení. Neříkám, že to občas není fajn, nicméně není to to, co byste museli nutně dělat.

Běhejte, jděte si někam zatancovat, vyražte s kamarádem pod stan, válejte sudy na louce, foťte kdejakou blbost, co vás napadne, ale hlavně - nezapomeňte občas vysvobodit to malé dítě, které ve vás je. Vždycky tam bude, i když dětství už je dávno za námi a je to krajina, která už se nikdy nevrátí. Jen mu dejte prostor, dovolte mu vstoupit do vaší hlavy.

Nebojte se být dětmi :).

Lana Del Rey - Born To Die

Ačkoliv jsem taková pouliční hudební směska, která dovede poslouchat téměř všechno, pořád mám v srdci to punkové jádro, které se čas od času ozve "Houstone, máme problém, pokud se někde nevyřádíš, exploduje nám hlava!", čas od času si pustím do uší i něco pomalejšího, abych se z toho úplně nezbláznil.

Na Britskejch ostrovech to řve a vře, rodí se tam jedna popová hvězdička za druhou. Pokud mátu chuť na trochu retra a zároveň na hudební kreace, při kterých si budete říkat, zda náhodou nejste v nebi, šáhněte po letošní novince Born To Die od mladé zpěvačky Lany Del Rey.

Ta nejenže umí zpívat (ač naživo to trochu skřípe), umí i natočit album, které vás nebude nudit, nebude popouzet k spánku a jako bonus vyvolá melancholickou náladu. Možná, že Lana není zpěvačka par excellence,  ale má neuvěřitelně podmanivý hlas. Přenese vás do snových krajin a krev napumpuje dobrou náladou. Nejlepší do těhle dnů, kdy mrazík kreslí na okna a nám se samou leností nechce ani vylézat z postelí.

Takže až budete hledat popové album, které si vzápětí narvete do uší, zkuste Lanu Del Rey. Stojí za ten poslech. A vězte, že u jednoho určitě neskončíte...

Když piráti odvádí lepší práci než vydavatelé

Stojíme v krušných dobách internetu, kdy se rozhoduje, zda má přednost svoboda slova před tvrdou diktaturou, cenzurou a hamižnými vydavatelskými trolly. Pokud se na zemi neodebíráte na zimní spánek či nebydlíte v lepenkové krabici kdesi mimo civilizaci, určitě vám neunikl cirkus způsobený coby reakce na velmi kontroverzní zákony SOPA a ACTA. Zatímco SOPA byla odražena mnohačetnými protesty, do kterých se zapojila i taková síla, jako je například Wikipedie, která protestovala jednoduše tím, že byla na dobu jednoho dne odstavena. ACTA byla polehoučku potichoučka schválena dvaadvaceti členskými státy EU. O nás bez nás. Mimochodem, nepřipomíná vám to trochu něco? Historie se tuze ráda opakuje.

Problémem vydavatelů, ať už jsou to ti hudební, filmoví či herní, není to, že by je sužovalo pirátství. Je to především jejich blbost, pomalé reakce na trendy dnešní doby a všudypřítomná touha po zisku. Pokud možno nejrychleji, jak to jde. Zákazník tak staví až na konec tohohle kolotoče, skoro jako druhořadou věc. No jo, jenomže bez zákazníků to nejde, Sherloci.

Udělejme si malinký příklad. Osobně neznám moc lidí, co by rádo kupovalo naslepo. Spíš jsem v kontaktu s těmi, co si věci před tím, než vytáhnou šrajtofli ozkouší, ošahají a až po tomhle ceremoniálu platí. Dejme tomu, že bych si rád koupil nějakou hru, už jsem si i vybral jakou. Podívám se tedy na internet, zda vydavatel neuveřejnil demoverzi, abych si mohl zkusit její ovládání a především to, jak mi to celé na mém počítači jede. Jenže ouha, demo není a nebude. Zatímco dřív vycházely demoverze pro kdejakou druhořadou hru, dnes vychází demo na slabou desetinu především áčkových titulů. Zákazník tedy často sklouzává k warezu, aby si hru nejdříve ozkoušel a až poté (možná) zakoupil. Proč možná? Herní vydavatelé mají vrtkavou tendenci hráče otravovat ještě dalšími svými pásy cudnosti, jimiž opentlují své tituly. Všelijaké ochrany proti kopírování, nemožnost instalace na více zařízení či snad nutnost neustálého připojení k internetu.

Ještě pořád se divíte, proč jsou piráti tak úspěšní? Jednoduše proto, že jsou chytřejší než samotní vydavatelé, a rovněž proto, že cílí hlavně na zákazníka, ne na kačáky, jimiž si namastí kapsu. A tento výrok nemusíme nutně aplikovat pouze na hry, ale téměř na všechny vydavatelství, jež se ACTA aspoň trochu týká. Her se to paradoxně týká nejméně, protože už nějakou tu dobu je tu Steam, úspěšná digitální distribuce, která téměř vymýtila pirátství na PC. Ptáte se, jak se jim to povedlo? Vezměte si přehledný obchod s pravidelnými slevovými akcemi, nákup pomocí několika kliknutí, možnost si hru stáhnout odkudkoliv a kdykoliv, herní pozice ukládané do cloudu. Pokud lidem nabídnete zboží, které je nebude už samotnou koupí otravovat, pirátění ztrácí smysl.

Všechno stojí a padá na přístupu k zákazníkovi. Když vaše obchodní politika potencionální zájemce mlátí přes prsty, je jasné kde skončí. Hezky to vystihl Gabe Newell, hlavní představitel Steamu a vizionář studia Valve, který se v jednom rozhovoru vyjádřil o tom, jak každý nadává na Rusko, jak je tam pirátství a černý trh neúprosný. Jenomže nic není černobílé, piráti tam odváděli lepší práci než herní společnosti. Přinášeli zahraniční tituly bez zpoždění oproti zbytku světe a navíc lokalizované do mateřského jazyka. Jakmile se vydavatelství zmátořila a začla své hry lokalizovat do Ruštiny, a vydávat ve stejný čas jako kdekoli jinde, problémy s pirátstvím takřka vymizely. Magie!

Dejte mi obchod s hudbou a filmy, kde za rozumnou cenu pořídím vše, nač spočine oko mé hnědavé. Ochrany proti kopírovaní vynechte, je dokázané, že prodeje opravdu nezvýší. Do toho všeho zakomponujte možnost koupenou hudbu/filmy nahrávat do jakýchkoliv zařízení. Veřte tomu nebo ne, lidé vám budou zobat z rukou.

Úspěchem není prskání a bičování koncového zákazníka novými výmysly a myšlenkami pravděpodobně další Věry Pohlové, úspěšnější je ten, kdo nabídne pohodlnější a rychlejší cestu jak se dostat ke kýženému zboží bez remcání a omezení. Tohle je selektivní výběr milánci, vyhrává ten lepší. A v současnosti jsou to právě piráti.

Nejsme socky bez chechtáků. Zaplatíme, a dokonce rádi, jenomže v současné době nemáme ani pořádně jak. Buďte rychlejší, prozíravější a zaměřte se na nové trendy, na internet, na digitální distribuci. Nastavte ceny tak, aby se nákup oproti fyzickému médiu vyplatil. A budeme vás milovat. O ničem jiném to není. Když nás však budete chtít potlačit, budete cenzurovat a zavírat sdílecí servery, sepíšete si vlastní ortel. Pirátství tu vždycky bylo jako alternativa, alternativa která mnohým umělcům a firmám pomohla se dostat do povědomí.  Svět vždycky není jen černá a bílá, tak nemá smysl snažit se skoncovat s touhle alternativou.