Dívejte se na svět dětskýma očima!

Děti jsou nejupřímnější stvoření na světě, možná se v tomhle zmateném světe dá věřit jen jim. Ono, občas jsem na vážkách i s tím, zda mohu věřit sám sobě. Říkají, co si myslí, nemají předsudky prakticky vůči ničemu a stále jsou tak nějak jednou nohou v tom abstraktním světě, do kterého se v dospělosti bojíme ponořit. Přestáváme snít, zapomínáme na ty úžasné věci, které bychom mohli prožít, kdybychom jen popustili uzdu a nebyli tak přízemní. No, řekněte si - kdy naposledy jste udělali něco čistě spontánního?

Dělejte občas věci jen tak, bez rozmyslu, zahoďte předsudky. Často jsou to ty nejlepší věci, které můžete udělat. Ba co víc, třeba vám to zvedne náladu, objevíte nové vášně, zažijete spoustu věcí, které byste jinak nezažili.

Osobně mi vadí, když jsou lidé přespříliš upjatí. Všechno nejde brát vážně. Často se zapomínáme bavit, a to je věc, která může seslat vaší náladu hluboko ke dnu, budete otrávení, frustrovaní a nebude se vám chtít do ničeho píchnout. Na druhou stranu dnešní společnost nám často dává obrázek zábavy pouze skrze návštěvu hudebních klubů a kolektivního opíjení. Neříkám, že to občas není fajn, nicméně není to to, co byste museli nutně dělat.

Běhejte, jděte si někam zatancovat, vyražte s kamarádem pod stan, válejte sudy na louce, foťte kdejakou blbost, co vás napadne, ale hlavně - nezapomeňte občas vysvobodit to malé dítě, které ve vás je. Vždycky tam bude, i když dětství už je dávno za námi a je to krajina, která už se nikdy nevrátí. Jen mu dejte prostor, dovolte mu vstoupit do vaší hlavy.

Nebojte se být dětmi :).