Jak jsem překvapil sám sebe

Původní práce na kompozici z češtiny, z které jsem dostal za jedna. Na psaní teď zbývá čím dál méně času, takže práci zařazuji i na Mladého muže. Pevně doufám, že se bude líbit! 

Hned na úvod bych rád skromně poznamenal, že nejsem člověk, který by často překvapoval sám sebe. Ba právě naopak. Když sám sebe překvapím, tak většinou nemile, ale o tom zde psát raději nebudu. V následujících řádcích popíšu, kterak jsem si já, jakožto strašný sportovní antitalent, hledal cestu ke sportu. A že to byla cesta trnitá! Již od mala jsem byl sportovní dřevo, vlastně nic mi nešlo, vše mi padalo z rukou a když došlo na nějakou týmovou hru, zpravidla jsem býval vůbec nejhorší. Táta mě sice nutil a snažil se seč mohl, ale nedocílil svého. Jako malý jsem byl strašlivě neohrabaný a můj odpor k jakékoliv aktivitě nabíral astronomických výšin.

 Vlastně se to poměrně zlomilo až okolo třinácti let, kdy jsem v létě od rodičů za dobré mravy a známky ve škole dostal konečně kolo, na kterém se dalo jezdit. Ba co víc, jízdu na kole jsem si přímo zamiloval. Tenkrát se mi hlavou prohnalo dost myšlenek, myšlenkových vzpomínek do dob, kdy jsem kolo proklínal a brečel, když jsem ho jako malý capart objevil pod vánočním stromečkem. Tak nějak jsem došel k tomu, že člověk se neustále mění. Jak my, tak okolí. A nic není definitivní, nikdy s jistotou nemůžeme říci, že by něco bylo definitivní, protože jednoduše není. Možná tak smrt. Jízdu na kole jsem si každopádně začal pořádně užívat, kochal jsem se krajinou, ve volných chvílích jsem tahal ven kamarády do lesů na cyklostezky a každou chvíli štval tátu tím, že jsem svůj neohrožený bicykl píchl. Pořád jsem ale stagnoval jen u kola, což je abych pravdu řekl, pouze sezónní záležitost.

 Zbytek roku jsem tedy zpravidla nijak aktivně netrávil, tedy pokud se aktivní hraní videoher nově neřadí mezi sporty. Pořád jsem byl ten sportovní nešika, kterého si spolužáci na tělocviku volí do týmu jako posledního z těch trosek, co zbyli. Ledy se prolomily a loňský rok, kdy jsem dostal hrozivé nutkání něco začít dělat. Dřív jsem mohl nenávidět sporty sebevíc, teď však přišla na mne slabá chvíle, které se nedalo ubránit. A tak jsem někdy v polovině loňského roku nazul tenisky, oblékl kraťasy a pravidelně vyrážel běhat do lesa.

Začalo mě to uklidňovat, radoval jsem se z každého zlepšení a na další protažení jsem se vždycky těšil. Jenže přišla zima a nade mnou se vznášel další podivný otazník - co teď? K závěru roku 2011 jsem tedy zkusil začít plavat, a nutno říci, že mi to vydrželo až do dnešních dní. A plavaní beru jako neskutečný relax, zvlášť když při každé návštěvě nezapomenu na saunu a vířivku. Nutno uznat, že veškeré sporty dělám čistě z vlastního popudu, nechci patřit do nějakého týmu, nejsem soutěživý. Přesto přese všechno jsem překvapil sám sebe, že jsem si dokázal najít k něčemu takovému cestu. Ba co víc, že mi to dokonce dělá radost.

Co mě sere a co mě nesere na Windows Phone

Stalo se tak skoro po roce, co jsem svůj hloupý telefon alias Nokii 6230i vyměnil za Androidí Optimus One. Po roce jsem switchnul zase. A trochu jinam. Přesněji do vod Windows Phone, přesněji WP 7.5 Mango, což je nejnovější verze svěžího mobilního systému od Microsoftu. Jaký je z mého pohledu? Rozhodně doporučuji přečíst i můj dřívější článek, ve kterém rozebírám Android - Radost a strasti s Androidem.

Ještě než se začnu pouštět do konkrétních pro a proti, rád bych zmínil, že se nestavím na žádnou stranu barikády a testování, jaké dělá například Radek Hulán či Microsoft (konkrétně například v tomto videu) mám za naprosto debilní. Microsoft i raDO vyzdvihují pouze ty funkcionality WP, u nichž jistojistě vědí, že v tomhle ohledu má jejich systém navrch. Nepouštějí se do hloubkové analýzy, spíše se snaží oslnit malými vlaštovkami, u kterých ví, že zaujmou.

Ale teď již raději k samotnému tématu. Začneme tím, co mě vůbec nesere, tedy tím pozitivním.

#1 Krásné a rychlé Metro

Bez jakýchkoliv okolků snad každý musí uznat, že dlaždicové Metro je jednoduše krásné. Zkuste před někoho položit WP telefon a můžete si být skoro jisti, že se bude líbit. Barevně sjednocený systém, živé dlaždice, které naznačují, že se v telefonu doslova "pořád něco děje" a bleskurychlé reakce, které vás doprovázejí při pohybu celým systémem. Metro je typograficky perfektní, minimalistické a graficky čisté, což ne všem musí vyhovovat. Setkal jsem se i s názorem spolužáka, který tvrdil, že se mu celý ten systém zdá moc hranatý, postrádající zaoblené prvky. I tak se může Metro jevit. Ve srovnání s Androidem je to asi jako srovnávat legendární De Lorean s možná komfortním, šikovným avšak nepříliš hezkým Fiatem Multipla. Android je možná až kýčovitě barevný a především nesjednocený, hlavně díky tomu, že prakticky na každém telefonu vypadá trochu jinak, jelikož každý výrobce svému modelu milerád nadělí "pěknou" grafickou nástavbu. Jistě, řešit se to dá pomocí launcheru třetích stran, ale to už není čistý systém. 

Zelený krasavec? Ale jděte!

Microsoft se napil jablečného džusu a výrobcům vysloveně zakazuje používání jakýchkoliv grafických témat a podobných cirkusáckých blbostí. Krom toho i diktuje minimální požadavky na systém, které telefony musí splnit, což je záruka toho, že na každém WP telefonu vám systém poběží plynule. Připravil se tím sice o superlevné low-endy, ale taktéž o polofunkční bazmeky, kterých je droidí trh přehlcen. 

#2 Pro sociální sítě jako stvořené

Pokud má Windows Phone opravdu někde navrch, tak tím jsou sociální sítě. Jejich provázanost s telefony je jedním slovem parádní. Propojování kontaktů s účty na sociálních sítích je dnes již samozřejmost, ale taková integrace Facebook chatu a Live Messengeru do aplikace zpráv již tak zvyklá není. A funguje to perfektně. Zatímco kdekoliv jinde musíte používat vícero aplikací, na WP vám stačí jedna. Ušetří to váš čas i peníze. Ale tím to samozřejmě nekončí, u jednotlivých kontaktů můžeme číst jejich poslední statusy a tweety, listovat fotkami z Facebooku či stalkovat na Zdi daného jedince. Samozřejmostí jsou i neustálé notifikace o každém uprdnutí na (a)sociálních sítích. Pokud žijete Facebookem, Windows Phone si zkrátka zamilujete. Takto pohodlné procházení vaší oblíbené sociální sítě přímo v telefonu (nikoliv přes FB aplikaci) jinde nedostanete, vždy budete vědět, co se kolem vás děje.

#3 Od základu kancelářský balík

Microsoftu se povedl husarský kousek v tom, že každý Windows Phone má již v systému mobilní sadu MS Office. Konkrétně poznámkový OneNote a staré známé jako Word, Excel a Powerpoint. Vše s jednoduchým ovládáním a možností synchronizace s vaším cloudovým úložištěm Skydrive. Jedná se o jedno z es samotného systému, protože vědomí, že své zápisky, které jste včera do rána psali, otevřete i v autobuse, je vždy utěšující. Tady Android nemůže konkurovat, na Google Play sice nalezneme plno kancelářských balíků, ale za ty už si musíme připlatit. 

První trojku máme za sebou. Přesuňme se tedy k tomu - Co mě sere na Windows Phone? 

#1 Jednoduchý, avšak omezený

Díky tomu, jak je celý systém minimalistický, se nemohl ubránit tomu, aby nebyl v jistých ohledech poměrně omezený. Na Windows Phone si obrázek přes Bluetooth nepošlete, soubor, který systém nezná, si nestáhnete, nenainstalujete si alternativní webový prohlížeč, bez odemknutí telefonu si ani nezasdílíte své mobilní připojení skrze wi-fi tethering. Proč? Protože Microsoft. Samotnému mi to nevadí, sám nevím, před jakou dobou jsem někomu posílal obrázek skrze Bluetooth, avšak čas od času se dostanu do situace, ve které bych tuto možnost rád uvítal.

#2 Jinak než přes Zune to nejde

Microsoft na trhu s přehrávači Zune moc neuspěl, a tak nám jej alespoň nastrčil do telefonů. Což o to, samotný přehrávač rozhodně není špatný, a po vzoru celého Metro stylu je i náležitě krásný (ne jako tohle), avšak Zune není jen multimediální přehrávač, je to především platforma, přes kterou do svého telefonu dostanete to málo obsahu, které do něj můžete dostat. Neubráníte se tedy instalaci dalšího programu. Tenhle úkon mě nikterak nesere, protože Zune mám na svém počítači už nějaký ten pátek, jedná se totiž o velmi dobře zvládnutý hudební přehrávač (oproti například Windows Media Playeru).

Co mě sere ještě více, než nutnost konvertování videí do telefonu je fakt, že Zune v telefonu neumí zobrazovat titulky. A to je pěkná podpásovka pro všechny seriálové maniaky, kteří si čas pro svůj koníček hledají například při cestování autobusem, vlakem apod. Dá se to sice obejít ne moc elegantním "vpálením" titulků přímo do obrazu, ale to je takové...škrábání pravačkou za levým uchem. A samozřejmě, alternativní přehrávač neexistuje a pravděpodobně nikdy existovat nebude. Tady má Android s Mass Storage a milionem alternativních přehrávadel včetně mobilního BS Playeru, který sám umí nalézt titulky, prostě navrch a nelze proti tomu říct ani popel.

#3 Aplikace jsou, ale je jich málo

Každý systém je  i o aplikacích, které pro něj existují. Jelikož je Windows Phone stále poměrně mladým systémem, neoplývá takovou plejádou jako například Android či snad dokonce iOS. Jednotlivé aplikace postupně přibývají, bohužel pomalu, a ty kvalitní, včetně všem známých matadorů, ještě pomaleji. Windows Phone stále nemá čtečku Kindle, populární Instagram či Angry Birds Space. 

Máte rádi nasrané ptáky? Na verzi pro Windows Phone si budete muset ještě chvíli počkat

Snad se to časem změní, dnes například přibyl oblíbený komunikátor napříč smartphony Viber. Už teď však lze směle prohlásit, že WP v dostupných aplikacích skrze Windows Marketplace překonávají vymírající Symbian. Na druhou stranu, Android má ve svém Google Play neuvěřitelnou hromadu balastu, spywarů a vůbec tunu neaplikací, protože Google aplikace nahrávané do Play nikterak nekontroluje. To Microsoft ano, a každá nová aplikace musí nejprve projít schvalovacím procesem, který vyfiltruje ty, které v Marketplace nemají co dělat. A to je poměrně hezké řešení.

Teď už máme za sebou i zápornou trojku. Sám za sebe mohu říci, že jsem si svůj telefon s Windows Phone oblíbil daleko více než předešlý s Androidem. Jistě, je tu pár omezení, u kterých musím zatnout zuby a překousnout je, avšak systém jako takový mi vyhovuje a neměnil bych jej. Jsem si však vědom i lidí, kteří by nepřekousli už to, že WP vypadá na všech telefonech prostě pořád stejně. Ale od toho jsou tu alternativy. 

A to je vše, dámy a pánové.  Na závěr ještě jedna sranda, která mě ale vůbec nesere, dokazující že i v Microsoftu mají smysl pro humor (a ne tak ledajaký!), když tvrdí, že jejich rozpoznávání hlasu Tellme lze srovnávat z iphoní Siri...

Snad se vám mé sesumírování dojmů z tohoto systému líbilo či snad ještě lépe - můžete s ním souhlasit. Pro příště si připravuji doporučovací "kolečko" aplikací pro tento systém. Máte se nač těšit!