Zaznamenali jste to jistě i na tomhle blogu. Psal jsem málo, takřka vůbec. Rok 2013 byl napěchován neustálým sledem událostí. Událostí, na které nechci zapomenout, ale i těch, na které bych nejraději zapomněl hned. Tenhle článek bych chtěl brát jako takovou malou rekapitulaci už takřka uplynulého roku.
 |
| Probudíš se a vidíš tohle. To není tvá nudná postel. Prostě nádhera. |
Pár lidí z mého života odešlo. Po roce se rozpadl jeden vztah. Léčil jsem se z toho všeho celkem dlouho. A stejně to ve vás zůstane. Je to jako černej střep v těle, který čas od času dá o sobě vědět. Zabolí. Ale život jede dál, na nikoho nečeká. Nemá smysl se ohlížet zpátky, žijeme teď. Ale každý by se určitě z minulosti poučit měl. Každý pád, každý škobrtnutí tě učí. Brousí tě to jako diamant. Jasně, bolí to. Ale to každá věc, která za něco stojí.
Potkal jsem spoustu nových lidí. Pár se jich mým životem jen mihlo, pár jich v něm zůstalo. Viděl jsem kus země. Jak té naší, tak té za hranicemi. Procestoval jsem Korsiku skrz naskrz v rámci školního výletu. Spal jsem pod širákem v krásné přírodě poblíž rakovnických lesů. Přál jsem si, aby tyhle momenty, tyhle zážitky, trvaly nejlépe věčně. Vyzkoušel jsem si mnoho rozličných zaměstnání a brigád. Tahal jsem větve a snažil se plést proutěné ploty pro člověka, který si na tom vystavěl byznys. Oháněl jsem se společně s kamarádem krumpáčem a lopatou takřka celý podzim, protože si nás najal postarší Rus, abychom mu zvelebili jeho chatu. Zahrál jsem si "živé křoví" v několika filmech a seriálech coby komparzista.
A nakonec jsem skončil stejně u toho, co mi jde asi nejlíp - u psaní. A tak jsem v průběhu školního roku začal docházet do kanceláře jednoho českého portálu s online hrami, kde minimálně jednou týdně usedám za stůl s počítačem. Spolu s šéfredaktorem tam řešíme hlavně reklamu a marketing. Tedy to, jak dostat naší stránku mezi co nejvíce lidí.
Každá práce člověku něco dá. Ta fyzická vás naučí trpělivosti. Práce hlavou zase mnohdy bolí více, než ta rukama. Ani jedna však není špatná. A když by to bylo třeba, půjdu dělat takřka cokoliv. Sedět doma a fňukat nad zoufalou finanční situací umí přece každý.
Jak asi čtete, rok 2013 mi toho mnoho dal. Pár věcí si sice vzal, ale třeba to byla jen taková předehra k něčemu, co má teprve přijít. Kdo ví.
Z celého srdce vám však přeji, abyste následující rok měli přesně takový, jaký chcete vy. Aby byl dostatečně dobrodružný, plný zážitků a nezapomenutelných chvil, na které budete rádi vzpomínat. Zkrátka, aby vás ten život bavil. Žít a umět žít. Dvě diametrálně odlišné věci, pamatujte na to :).
Žádné komentáře:
Okomentovat