Láska je láska

Mám rád pohádky. Od jakživa dávali lidem naději, že dobro zvítězí nad zlem a činili je šťastnými. Ikdyž realita zpravidla nebývá tak růžová.

Jak jsem rostl, příběhy se měnily a s nimi i postavy. Princezny a udatné rytíře vystřídali hrdinové moderní doby. Jedno však zůstalo pořád stejné. Téma. Láska. Omámení, poblouznění, které nás drží pospolu. Nejvděčnější a takřka nevyčerpatelný námět, z něhož lidstvo těží po staletí. Knížky, hudba, film, reklama. Nevyhnete se tomu. Je na každém kroku a jednou vás stejně strhne, ať chcete nebo ne.

Daleko horší je fakt, že se vztahy je to v dnešní době jako s nakupováním. Prakticky jen projíždíte životem a hážete, třídíte lidi do vašeho košíku. Média nám zhůry káží, jak máme vypadat, co máme jíst a z lásky se stala komerční fraška. Alespoň z té heterosexuální. A co ta druhá? Proč stojí tak vzadu? Proč je mnohými opovrhována jako něco zakázaného? Proč?

Je to láska? Samozřejmě, že je. Jen je bůhví proč přehlížená. Paradox.

A proto jsem rád za všechny ty otužilce, co se vrhají do těch rozbouřených, problematických a chladných vod, aby lidem ukázali pravdu. Pravdu, za kterou je hloupé se stydět, byť na ní naše společnost stále není připravena.

K tomuhle článku mne inspiroval finský film Láska je láska. On už ten název je pozoruhodný. Zatímco nebojácní Finové svůj snímek pojmenovali Fucking Åmål, do českých kin se dostal jako Láska je Láska. A do těch amerických jako Show Me Love. Jako by se lidé báli už toho názvu.

Finové nám totiž naservírovali skvěle podané romantické drama o dvou náctiletých lesbičkách. A v tom je to jiné. V tom je ta síla, která demoluje všechny ty holywoodské cukroušky, v nichž hlavní borec hraje lakros a zpívá ve školním sboru. A nutno oznat, že je to daleko lepší. Krásnější a originálnější. Svěží vítr do plachet. Konečně!

Tenhle film není jen pár otužilců, co se odvážilo skočit do ledových neprobádaných vod. Je to ledoborec, který prolamuje ledy a čeří hladinu. Nezastavil se před ničím. Mladí lidé zde chlastají, chodí na párty a vesele se oddávají všem neřestem. Žádná vyumělkovaná růžová žvýkačka. A tak by to mělo být.

Pokud máte možnost, pusťte si to. Teď hned!

Snad se jednou dočkáme dne, kdy homosexualita bude úplně normální všední věcí. Bez posměšků, bez úšklebků. Jsem rád, za každého odvážlivce, který je schopný skočit do těchto vod. Klobouk dolů!