Původně jsem chtěl psát o tom, jak je škola strašně ubíjející. Jak se v ní vyskytují lidé, kteří se nechají strhnout vlnou a tak dále. Prostě a jednoduše, se celý ten ústav dělí na ty, co tahají za nitky a ty, co vesele panáčkují. Jako dřevený loutky. Dutý loutky. Ale kašlu na to. Dost bylo negativ, protože jste přece na Odvážném mladém muži, nebo ne?
Ikdyž mě v poslední době sere spousta věcí, chci to změnit. Chci se změnit. Od základů. Vlastně mě k tomu dohnal až teď Jarda Lešo, byť jsem to plánoval již delší dobu. No jo, ale bez obětí to samozřejmě nepůjde. Samotného mě štve, když si lidé stěžují a nechci Odvážného mladého muže koncipovat jako kdovíjak “emo” plátek. Nezaslouží si to on ani já.
Pokud jste na tom stejně, přečtěte si Jardův článek a napište si svůj seznam přání!
Super! Skvělé! Úžasné! Máš to ve svých rukou! A kdybys zaváhal a třeba nevěděl jak dál, nezapomeň, že jdu vedle tebe, tak na mně houkni. Nebo na kohokoli jiného. Někdy stačí opravdu málo.. :)
OdpovědětVymazat