neděle 28. srpna 2011

Rock na Valníku no. 12 - Punk a pogo!

Kamarád mě vytáhl na malý a řekněme klidně komorní fesťák ve Slaném, který má již obdivuhodnou tradici. Koná se v letním kině ve Slaném, ostatně tak jako každoročně. Jen letošní ročník se tu asi konal vůbec naposledy. Kvůli místnímu zbohatlíkovi, který si stěžoval na hluk. A došel svého. Zbohatlíček mizernej. Takže další ročník už bude jinde. Ale tak, nechme to, co stejně náš rypáček nemůže změnit a vraťme se k tématu.

Byla to trošku moje premiéra. Poprvé na Valníku. Poprvé na nějakém pořádném punk/rock/metalovém fesťáku. A líbilo se mi tam, nedá se říct že ne :). Bylo to něco úplně jiného oproti obřímu Open Airu, se kterým se Valník nemůže srovnávat. Ne snad svojí kvalitou, nýbrž velikostí. Valník je pohodový malý festiválek, kde nenajdete tisíce lidí, nýbrž spíše stovky, ani přehršle pódií, nýbrž pouze jednu stage, tedy vlastně dvě hned vedle sebe. Jedna kapela hraje, druhá se vedle připravuje a po skončení první kapely začne. Kupodivu to fungovalo skvěle a kapely hrály dle časového harmonogramu.

Dokonce i skladba návštěvníků byla krapet jiná. Pankáči s čírama, visacíma zámkama kolem krku, v tričkách oblíbených kapel a vedle toho metloši v martenskách. Na někoho byl zajímavý už jen pohled. Sejně jsou mi tihle lidi mnohokrát bližší než uniformní disco boys & girls.

Z kapel na Valníku bych asi vypíchl hlavně Traktor, Doctor P.P, The Fialky, extrémní šílenství na Totální Nasazení, Vypsanou Fixu, což byla krása nesmírná, hlavně už proto, že spousta lidí si sundávala trička, zatímco Márdi řval do lidí "sundej si to dnešní tričko s nápisem yesterday!" náboj, síla okamžiku a neskutečná energie. A nezklamali ani skáčkové legendy Sto zvířat. A vlastně i spousta dalších jmen, jenž mi bohužel neutkvěli tolik v paměti.

Během prvních dvou dnů bylo přenádherně, slunce pálilo do lidí, kapely taky a lidi jim to opláceli. Dokonalá energie. Pogo, narážíte do lidí, je vám skvěle, je vám hej a všichni jsou spolu rádi. Pětiminutová přátelství v kotli a týpek, co vás kropí hadicí. Euforie. Dokonalej zážitek. Stejně jako circle pit, do kterého mě zatáhl týpek v kotli. Běhat s dalšíma fans dokolečka. Proč ne. To je to, proč na takové akce jezdím. Chci se odreagovat, spotit a dokonale si to užít. Zahodit všechno a nechat se lapit hudbou.

Snad jen - poslední den bylo škaredě. A zrovna jako na potvoru hráli punkové legendy E!E!E a N.V.Ú. Na závěrečný den Valníku už jsem se nevypravil, byla zima, ochlazení snad o dvacet stupňů a déšť a já dal tak nějak přednost spánku v teple domova. Trochu toho lituju, ale co se dá dělat - hezky nebylo, moc lidí tam prý už taky nezbylo a já po minulém řádění měl lehce přišláplou nohu, tudíž by se mi nekřepčilo asi úplně nejlíp.

Valník jsem si užil. Škoda toho posledního dne, ale co už. Těším se na příští ročník i když mě dost mrzí, že už nebude v areálu letního kina. Je tam hezky.

Žádné komentáře:

Okomentovat