sobota 5. listopadu 2011

Detaily naživo i na placce

Vypsanou Fixu mám rád. Vyvolává ve mě hezký vzpomínky a až na výjimky má strašně pozitivní songy. Stejně jako jejich texty - každý si v nich najde co chce, a to je asi nejúžasnější věc vůbec. Je tomu už hodně dávno, co jsem je poprvé slyšel v klipu Ledňáčci v televizi, ale můj vztah k nim se nezměnil - pořád je to moje nejoblíbenější tuzemská kapela.


V říjnu vydali novou placku Detaily a nutno říct, že se jim vážně povedla. Ač moje názory, nemůžou být asi nikdy objektivní (a že nejsou), po syrovém Klenotu přišlo něco, na co můžu říct jednoduše "jo!", tohle je totiž ta správná cesta, kterou by se měla kapela ubírat. Protože ač by se to zatvrdlým fandům líbilo, kapela nemůžu stát na místě, nemůže hrát furt stejně a dokola točit víceméně podobná alba. Musí se nějak vyvíjet, něco dělat. Některé fandy ztratí ale dalších tucet získá. Tak to prostě je, tak to chodí a pokud si ještě někdo pamatuje přeměnu, kterou prodělal Linkin Park v posledním albu, je to prakticky to samé. Ideální příklad.

Detaily jsou daleko víc o lidech, kteří se vyskytují v textech a bydlí kdesi v tajemném San Piegu. Postavy, jež vyrostli v panelových domech, v ruchu města, který můžeme slyšet v samotných nahrávkách. Ten neuvěřitelný fakt, že každá skladba je propracovaná do detailů. Příhodný název.


Možná že už to není ta Fixa z Brutální Všechno a tak dále, ale jsem za tenhle přerod rád. Protože nic nevyčerpává více než nečinnost. Detaily jsou ideálním příkladem toho, jak by se měla hudba dělat. Propracované, chytlavé, zapadající do sebe - jak hudebně tak textově. A Fixa nám tak servíruje vskutku detailní celek.

Trochu jsem se bál, jak se jim ho podaří naservírovat naživo. Přece jen - na koncertě nějaké supr efekty co jsou na placce moc dobře nevykouzlíte. Ale obavy hned po odpálení songu, který otevíral pražský křest nového alba - Vše za 39, vzaly za své. Pravdou je, a je to setsakramentsky skvělá věc, že studiové songy se od těch na koncertech liší. Zejména rychlostí, protože...je to přece jen koncert, kde se čeká nějaká energie. Takže i na takovou Bubetku tancujete jak diví :).

A energie bylo na rozdávání. Skákající masa těl, drogovej večírek bestiálně šťastnejch lidí. Asi proto je mám a jejich koncerty tak rád - vždycky mě to děsně nabije. V Akropoli to bylo jako v pekle, masa zpocených těl, nedýchatelno a skoro jsem ani nemohl zpívat, jak tam bylo dusno, ale i tohle k tomu tak nějak patří. Tam kde je hodně energie, tam je i teplo, to ví i děcko po prvním kari.

Líbí se mi nová Fixa, líbí se mi kam směřují. A že už to nejsou oni? Ale jděte! Pořád to budou stejní blázni.

Žádné komentáře:

Okomentovat