Někoho by možná zajímalo, co jsem vlastně zač. Mé myšlenky zde v podobě článků, mnohdy i malých povídek, promlouvají a vypovídají o mě dost. Vlastně - víc než dost. Ale málokdo si to dokáže spojit, málokdo mě zná. A tak nějak bych lhal, kdybych řekl, že si občas píšu jen tak pro sebe, byť to zní sebevíc sobecky. Ale kdo je vlastně ten odvážný mladý muž za klávesnicí? Je opravdu tak odvážný? Vlastně ani ne.
Zanedlouho to bude rok, co jsem Odvážného mladého muže v mořích internetu vzkřísil k životu, aby plaval jako neohrožený plavec, aby se odvážně vrhal do rozbouřených vod, aby se nebál dálek, překážek a nástrah, jež se naskýtají na jeho dlouhé cestě. Zakládal jsem ho v období, kdy mi nebylo zrovna nejlíp, kdy jsem se zmítal ve skepsích. Připadal jsem si jako nicka, naprosto bezvýznamný budižkničemu. Nicméně jsem všechny ty nálady potřeboval ze sebe dostat. Ven. Pryč. Zrovna v té době jsem četl Tracyho Tygra a hned na to Odvážného mladého muže na létající hrazdě od Williama Saroyana. Stačilo si jen trochu pohrát se slovy, něco přidat, něco odebrat a vznikl ten název. Myslím, že se mi celkem povedl, což o mnoha svých počinech říct nedokážu.
Kdo četl povídku, ten ví, na co odkazuji. Kdo ne, nechť to napraví. Odvážný mladý muž je někdo, kdo má odvahu, nebojí se žít do posledního svého vydechnutí. Někdo, kdo mi tu odvahu dodává. Odvahu žít tak, jak chcete. Já tu odvahu třeba mnohokrát neměl, proto jsem se snažil svoje nálady a myšlenky filtrovat skrze psaní. Protože to je mnohdy jediné, co umím. Krom toho, že mě občas nic tak neuklidní. Imaginární kámoš taky kámoš - to platí vždycky a všude ;).
Vlastně když nad tím tak přemýšlím, byl to takový lék na osamělost. Prostor, kam si budu lepit své osobní poznámky. A - teď to zní možná na výsost směšně, ale když jsem o Odvážném mladém muži před rokem přemýšlel, řekl jsem si, že ho zruším až si najdu nějakou spřízněnou duši, někoho k sobě, někoho, kdo zažene chmury. Ač jsem nijak ustavičně nehledal, skutečně ten okamžik přišel. A já od první chvíle prostě věděl, že tuhle šanci musím využít, jinak se budu nenávidět. Když něco takového přijde, poznáte to ;). A tak se mou spřízněnou duší stala ta holka v converskách - Verča :). A já se zamiloval.
Najednou však - nechtěl jsem Odvážného mladého muže zabít. Je v něm můj odraz, je to tak trochu moje dítě. Můj tok myšlenek, všerůzných nálad. Prostě jsem ho začal mít rád. A odklonil jsem se od původního plánu k plánu "bé" - bude žít do té doby, dokud mě bude bavit. Je v něm nemalý kousek mě samotného.
Snad mi to vydrží ;). A vám taky! Díky za všechny čtenáře, za všechny ty kladné komenty, co čas od času dostanu. Fakt si vás vážím.
Žádné komentáře:
Okomentovat