Zase o rok blíž smrti

Tak přátelé, je to tak. Prosinec je z poloviny za náma, a já jsem už zase o rok starší. Už je to přesně osmnáct let, co běhám po týhle planetě a jsem znásilňován životem. Dosáhl jsem plnoletosti, tudíž si můžu kupovat děvky, chlast a rock´n´roll. Stejně jako můžu volit a psát si omluvenky do toho vzdělávacího ústavu, jenž navštěvuji. Pár výhod by to mělo.

Zlom? Kdepak. Ten nastane, až k tomu dospěju sám. Možná je to smutný, možná už je to takovej standard, nicméně stále tápu, co od života vlastně chci. Nikdy jsem nebyl to dítko, co by už od kolíbky snělo o tom, jak se stane kosmonautem. Rozhodně chci ale dál psát. Chci psát víc a líp. O všem. Krást témata, lovit inspiraci a nasávat dialogy. Kéž by mi to všechno šlo snadněji. Je to jedna z mála věcí, co mi vhání energii do žil. Ono vyblití myšlenek na papír či někam do tohohle internetovýho prostoru, bylo vždycky blahodárný. Srovnáte si tím myšlenky.

A jak rekapituluji ten prožitý rok? Rozhodně to byl rok, co měl šťávu a tempo. I když i v něm byly momenty, které bych nejraději vymazal. Ale co, chybami se člověk učí. Nebýt jich, nejsem tam, kde jsem. I tak je ale pořád kam stoupat. Poznal jsem spoustu nových lidí, někteří se stali mými přáteli, jiní ne. Byl jsem tam, kde jsem chtěl být, ale i tam, kam už raději víckrát nevkročím. Zažil jsem si mnoho pěkných zážitků, ale i těch horších. Poznal jsem Vílu, s níž je to putování životem hned barevnější a jednodušší. Kdyby měl být tenhle rok mým posledním, vlastně zemřu víceméně spokojeně. Možná jsem nedosáhl toho, co jsem tak úplně chtěl, ale tam kde jsem chtěl, tam jsem byl, to, co jsem opravdu chtěl, jsem si prožil. I když mi zbývá ještě dlouhý seznam toho, co chci a kam se chci podívat, tenhle rok mě posunul dál.

Povedl se. Nelituji ničeho. Snad jen mojí lenosti. S tou se musím v tom dalším roce poprat. Už jen proto, že s leností svět prostě neobjevíš.

A vám, čtenáři, přeji, aby váš rok, tedy ten kalendářní, byl rokem, za kterým se budete moci zpětně ohlédnout a říct si "sakra, to byl vydařenej rok, dal bych si ho ještě jednou!". Ač jsou některý dny šedý jak stará černobílá fotka, stojí to za to. A nebojte si plnit si svoje sny, vždyť snad každý nechce život jen žít. Chce ho prožít.

Tak mnoho zážitků, na které budete moci vzpomínat s tím mnohdy nechtěným pedo úsměvem na tváři. A hlavně dobrou náladu! Ať je 2013 přesně takovým rokem, jaký ho chcete mít.